Další kousek z mrazivého severu, tentokrát v podobě slavného severského krimi. Pro mě stále vede Stieg Larsson a jeho trilogie Milénium, ale Kepler je hned v dostihu. A jako pravá severská krimi vám nabídne ještě o něco víc, než běžné detektivní příběhy.
Knihou Stalker jsem zakončila jeho sérii, tedy přesněji jejich, protože pod pseudonymem Lars Kepler se skrývá manželská dvojice Ahndorilovi. Všechny knihy byly skvěle vystavěné, napínavé až do konce, vrtaly vám v hlavách až do jejich rozřešení. Ale Stalker je jednoznačně nejlepší, alespoň pro mě.
Dokážete si představit, že si večer doma čtete knížku, ale najednou dostanete pocit, jako by vás někdo sledoval? Já kdybych bydlela v rodinném domě, asi knihu ani nedočtu do konce. Při pasážích, kde byly popisovány sledované ženy, mě mrazilo. Joona zmizel a na policii začínají přicházet videa, na nichž jsou v několika sekundách nafilmované ženy. Jsou doma a autor videa pořizuje přímo z jejich vlastních zahrad, odděluje je pouze prosklené okno. Následně jsou ženy nalezeny mrtvé.
Co se mi na knihách dále líbilo? Uspořádání kapitol. Nejsou klasické, po dvaceti stranách dělené, ale velmi kratičké, častokrát na dvě nebo tři stránky. To je především důvod, proč jsem knihu přečetla tak rychle. Když vím, že už musím jít spát, dočtu kapitolu a vidím, že další končí až za nějakých dvacet/třicet stránek, knihu vetšinou zaklapnu a jdu spát. Ovšem když vás od další dělí jen stránky dvě, vždy se přemluvíte ještě k další a další, až je nakonec jedna hodina ráno a já mám za sebou o sto stran více, než jsem původně zamýšlela.
Autor: Lars Kepler
Název: Stalker
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Překlad: Azita Haidarová
Žádné komentáře:
Okomentovat