sobota 31. října 2015

LITERÁRNÍ SPOLEK LAURY SNĚŽNÉ.

Kniha od autora, jehož jméno jsem ještě nikoho neslyšela vyslovit a sama bych si na to nikdy netroufla, Pasi Ilmari Jääskeläinena. Je plná fantazie, je zvláštní, je originální. Nikdy jsem nic podobného nečetla, ale neskutečně mě dostala. Především tím, že byla natolik jiná, než všechny ostatní díla. Ale musím se přiznat, kdyby neměla tak nádherný obal, asi bych po ní nesáhla. Ve všech knihkupectvích na mě doslova koukala, vždy jsem si jí všimla a něčím mě zaujala. Když jsem si pak všimla, že pochází z rukou severského autora (i přesto, že jsem ho neznala), musela jsem si ji koupit, protože se severskou literaturou se mi zatím nepodařilo sáhnout vedle. 





pondělí 5. října 2015

TO NEJLEPŠÍ JE ZADARMO, NEBO ALESPOŇ SE SLEVOU.

Ty šťastné dny, kdy jsem tak naplněná energií a úžasným pocitem, až nemohu dýchat. Mám chuť mluvit, mlčet, křičet, jásat. Vše najednou. Tak takový byl dnešní den. Ne jen že jsem v antikvariátu sehnala obrovské poklady, které dlouho hledám (a to za cenu jedné knihy z knihkupectví), ale například jsme náhodně na cestě domů potkali pouličního zpěváka, který zpíval tak neskutečně, že jsem po celé jeho vystoupení jen seděla opodál na lavičce a nemohla se odtrhnout. Zpíval s láskou a bylo to snad lepší, než mnoho jiných koncertů. 



Momenty, které často nečekáme, drobnosti, které někomu nestojí ani za pohled koutkem oka. Momenty, které jsou náhodné a většinou také zadarmo. Dny, kdy se vlastně nic nestalo, ale vy máte pocit, jako by vás zničeho nic obklopilo štěstí. Momenty, pro které stojí za to žít. Momenty, o kterých právě život je. A já za ně děkuju. Stejně jako děkuju sama sobě, že jsem stále schopná si je uvědomovat.