středa 2. listopadu 2016

JEN SI TAK BÝT

Podzim mě pro mě jako takové malé znovuzrození. S končícím létem mám pocit, že se dokážu znovu nadechnout. Můj život se míjí s příběhy už sepsanými. Začínám znovu číst Nesnesitelnou lehkost bytí a je to úplný jiný zážitek než poprvé. Jeden šálek horkého čaje střída druhý, pera a psací stroj se musí dělit o místo s vypůjčeným foťákem. Poslouchám stejnou hudbu pořád dokola a místo novýho kabátu si plánuju zaplatit dva kurzy. Pomalu se začínám vydávat jedním směrem, sbírám odvahu udělat první kroky mých rozhodnutí a s každým výdechem se snažím vydechnout všechny pochybnosti. Sem tam si večer sednu na lavičku a snažím se jen tak být. Zvykám si na novou práci a nejvíc si užívám chvíle, kdy mi samým úžasem dojdou slova.