Čekala jsem román, který bude vyprávět o obyčejném životě na vesnici. Už tento fakt mě lákal, jelikož poslední dobou k podobným tématům poměrně tíhnu, ale příběh šel mnohem hlouběji. Návrat nejen na rodné místo, ale i do své vlastní minulosti. Komunistický režim zarytý hluboko pod nehty. Nitky, které byly zpřetrhané. Rozhodnutí. Chyby. Následky. Zažít jaké to je, když vás vytrhnout ze života, na který jste zvyklí. Z vlastní chalupy, z přírody, od šumění řeky do panelových kostek s umakartem a výhledem na sídliště.
Kniha mě svým tématem občas mrazila právě proto, že byla neskutečně reálná. Nejen výstavbou Temelína, která opravdu proběhla a opravdu takto zasáhla do osudů lidí žijících v okolí, ale i popisem lidských vztahů. Ani na chvíli mi nepřišlo, že bych četla o někom smyšleném, sledovala jsem osudy živých, dýchajících bytostí. Jak se od sebe rodina vzdaluje a co prožívají obyvatelé vesnice, kteří musí opustit místo, kde mají do hloubky zapuštěné kořeny. Že domov může být mnohem víc než by se zdálo a jak těžké je ho opouštět.
Život na vesnici zde byl také velmi realisticky vykreslen. Nenašla jsem žádné dvoustránkové popisy, byl vždy jen nenásilně vsazen do příběhu. Navíc Hanka byla skvěle vybranou vypravěčkou, která dokáže vést čtenáře tím správným směrem a nechat ho tak odžít děj přesně jak by měl. Obdivovala jsem, jak si člověk dokáže jít tvrdě za svým a držet se něčeho, co je pro něj důležité. Ať už to byla Hanka, která chtěla zachránit vesnici, nebo starý kronikář, který sepisoval důležité události i po přestěhování do paneláku. Úplnou náhodou jsem se pak v jednom rozhovoru s Hájíčkem dozvěděla, že zrovna on je inspirován skutečnou osobou.
Těchto několik stran v sobě nese hodně a mně ještě do teď leží v žaludku, převalují se na jazyku, vyvstávají mi v hlavě. Spisovatelé jako je Hájíček jsou přesně tím důvodem, proč můžeme být na naši českou literaturu hrdí. Pro mě se stal jedním z těch nejlepších a vím, že si od něj musím přečíst vše, co zatím vydal.
Autor: Jiří Hajíček
Název: Rybí krev
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2012
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, za jeho zprostředkování knihkupectví Barvič a Novotný.
Žádné komentáře:
Okomentovat