Co mi na přeložených knihách často vadí jsou i přeložená jména do češtiny. Když jsem začínala číst Janu Eyerovou a hned ze začátku narazila na jména jako Bětuška a Jenda, hned jsem ji zaklapla. I tato kniha má přeložená jména, ale překvapivě mi to vůbec nevadilo. Právě naopak, skvěle mi to do příběhu sedělo, především městečko plné spisovatelů Zaječín a knihovnice Ingrid Kočičková.
Mladá učitelka Ella Milanová se vrací do svého rodného městečka jako učitelský záskok. Při učení se jí podaří objevit i zvláštní knižní výtisk Zločinu a trestu, kde vše nekončí jak má. Příběh se netočí jen kolem záhady knih, ale i zvláštního spolku literátů, významné spisovatelce Lauře Sněžné, záhadným desátým členem spolku nebo Hře. Na větší podrobnosti si musíte přijít sami po jejím přečtení, protože to opravdu stojí za to!
"Spisovatel Zimota nedávno oslavil narozeniny. Třiačtyřicáté. Na narozeninovou oslavu si objednal velký čokoládový dort, ozdobený marcipánovými růžičkami. O svých narozeninách nikomu neřekl, a tak si mohl dort sníst úplně sám. "
Kniha má také lehce pohádkový nádech, najdete toho v ní prostě mnoho. Autor ale píše tak krásným způsobem, že bych si od něj přečetla i příběh o ničem. Nevyhrává si zde jen s příběhem, ale i s postavami, vše je navíc doplněno pohádkovou severskou krajinou. Já v ní prostě našla vše mně milé, můžu ji stokrát doporučit.
Severská literatura je pro mě něco, čemu přicházím na chuť docela pomalu, ale úspěšně :) Na tuhle knihu jsem se už chtěla taky podívat, protože mi jí doporučila kamarádka, ale zatím jsem se k ní nedostala. Musím si udělat výlet do Luxoru :-D
OdpovědětVymazat