neděle 11. září 2016

JÍT SE TOULAT S CHARLEYM

Jan Werich o této knížce píše krásně ještě před jejím úvodem. A já mu věřím, proto se do ní pouštím taky.


Tahle knížka jde dál, než do smyšleného příběhu. Je o cestě, kterou Steinbeck opravdu projel a napsal o ní několik nádherných slov. Původně jsem čekala, že to bude povídání o různých koutech Ameriky, ale kniha po malých krůčcích směřovala trošku jinam. Poznáte zde spíše člověka, který cestuje, než cestování samotné. Myšlenky a poznávání lidích, kteří žijí jinak a jinde. A samozřejmě, společnost vám bude dělat pes Charley.

Já jsem ji dlouho nechávala napospas prachu v knihovně, ale po jejím dočtení jsem nebyla schopna začít číst cokoliv jiného. Přemýšlelo se mi o ní jinak, jelikož slova napsaná na stránkách byla opravdu skutečná. Tím myslím, že ta cesta se opravdu stala, ty myšlenky opravdu proběhly někomu hlavou, ti lidé byli skuteční. 


Propadám knihám a příběhům z této doby. Srdcem jsem tam někde zakotvila a nemůžu se dostat zpět. A vlastně ani nechci.


Žádné komentáře:

Okomentovat