Lidé, kteří si myslí, že sociální sítě jsou jen ztráta času, prostě nemají pravdu. Nebýt jich, tak přijdu o spoustu tipů na úžasné knihy, kterých bych si asi sama nikdy nevšimla. A tohle je právě jedna z nich.
Mami, Jack a Pokoj. To jediné je pro Jacka opravdový svět, ve kterém žije. Přes den spolu cvičí, rýmují nebo čtou. V noci Mami zavírá Jacka do Skříně, aby ho neviděl Čert, který za ní chodí. Když oslaví své páté narozeniny, zjistí, že vše není úplně tak, jak mu Mami vypravovala. Že vše ostatní neexistuje jen v Telce, ale je tu i opravdové Venku, kde by mohl lízat zmrzlinu a houpat se v síti na zahradě. Víc vám ale neprozradím. Myslím si, že tohle je přesně ten typ knihy, u které čím méně víte - tím více si ji užijete.
Celý příběh je vypravovaný z pohledu pětiletého Jacka a vzhledem k tomu, že on sám není úplně stejné dítě jako všechny ostatní, ani příběh sám není obyčejný. Na jednu stranu jde ze všeho strašná úzkost, protože víte, jak se cítí Mami, která přišla o svůj život. Na druhou stranu je to ale úžasné vyprávění o Jackově životě v pokoji, který miluje.
Kniha si mě hned na začátku dostala neobvyklými výrazy, které Jack používá. Dokonce mě to i tak trochu nakazilo. Je to úžasný, jak si děti dokáží některá slova přetvořit podle své vlastní logiky. Tak například slovo odelhát. Už tento způsob vyjadřování dal celému příběhu neskutečné kouzlo. Emma Donoghue vám dá nahlédnout do maličkého světa propleteného s lidskou představivostí a láskou matky a syna. Zároveň mi ale za celé čtení hlavou neproběhla jediná myšlenka typu To je blbost, takhle by se to nikdy nemohlo stát. Vše je totiž ještě navíc podáno velmi reálně.
Pokoj je neskutečně silný příběh, který vás bude nutit číst dál a dál. Příběh, který vás donutí začít si vážit i drobných maličkostí jako je čerstvý vzduch, kapky deště nebo chuť zmrzliny.
Autor: Emma Donoghue
Název: Pokoj
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2011 (původní verze)
Překlad: Veronika Volhejnová
Pokoj mám v knihovně v angličtině už...no, víc než rok. A pořád nějak ne a ne se k němu dostat, i když příběh vypadá hodně zajímavě. Tvoje recenze mě ke čtení nalákala - a navíc fakt chci vidět film, takže i proto se do knížky pustím co nejdřív :)
OdpovědětVymazatTo mě moc těší!:) doufám, že se ti bude líbit stejně jako mě. Na film se taky chystám, na druhou stranu z něj mám trochu strach, stejně jako vždy, když je knižní předloha opravdu skvělá :)
VymazatKnihu jsem nečetla, ale viděla jsem film. Byl to neskutečně silný příběh. Obdivovala jsem "Mami", jak v tak strašných podmínkách dokázala vychovávat dítě. Byla tak silná! Samotný malý Jack byl fantastický. Nevím, jestli někdy budu mít sílu si román přečíst. Několikrát jsem u filmu plakala, podruhé už to asi nebudu chtít zažít.
OdpovědětVymazatS tím obdivem Mami s tebou úplně souhlasím :) je pravda, že do poloviny knihy mi z toho bylo tak nějak až úzko z představy být zavřená několik let mezi čtyřmi stěnami. Ale já naopak rozhodně vím, že si knihu přečtu znovu. Především kvůli Jackovým myšlenkám, což nevím, jak bylo (jestli vůbec bylo) ztvárněno ve filmu :)
OdpovědětVymazat